čtvrtek 15. prosince 2016

Just... nějaká slátanina.

Zdravím. Dneska je tahle básnička vážně jen taková slátanina. Pořádně se ani nerýmuje a vím o tom. Ale upřímně je mi to úplně jedno. ^^ Just my feelings.

Nezvládám, nezvládám, dál už ne
dál už ne, už to prostě nebude
Chci utéct, chci zmizet
chci přestat existovat

chci brečet a křičet
a smát se a schovat se
a bojovat a prát se
a krčit se a bát se

Jsem slabá, proč to nikdo nevidí?
Křičím, proč to nikdo neslyší?
Třesu se, proč to nikdo necítí?

Musím se stát vichřicí, aby slyšeli můj řev?
Musím se stát zemětřesením, aby cítili můj tep?
Musím se stát bojovníkem, aby viděli, že trpím?

Mám se prát a bojovat
mám se přestat schovávat
Jenže moje srdce neví
že utíkat se nesmí
a tak běží dál a dál
a mě bere sebou

Postavím se před překážky
a odejdu bez porážky
a i kdyby mě něco porazit mělo
vstanu a rozběhnu se znovu
a znovu
a znovu

Až budu v cíli
tak budem silný
A až budu silná
nebudu stejná

Budu lepší a silnější
a nebudu křičet
a nebudu brečet
a nebudu se třást

a nebudu se bát.

Xai

pondělí 12. prosince 2016

Básně na wattpadu aneb já to vážně udělala?

Zdravím. Po takovém milionu let jsem zase zpět. :D
Jak jste si určitě všimli, v poslední době se nějak moc pouštím do básniček. Ani sama nevím proč. Dokážou mě prostě uklidnit a hlavně se tak můžu vypsat ze svých pocitů.
Zvláštní (alespoň pro mě) je to, že píšu i básničky, které s mými pocity nemají vůbec co dělat. Prostě jen tak. Z nudy. Což se u mě předtím skoro vůbec nestávalo. Že by se ze mě stávala básnířka? :D

Proč ale píšu tento článek. Samozřejmě budu zveřejňovat i tady, ale konečně jsem se odhodlala zveřejnit své básně i na wattpadu. Nikdy jsem k tomu nesebrala odvahu, protože si nemyslím, že píšu poezii dobře. Ale jsem nebelvír ne?! Musím být trochu odvážná a tak jsem je tam zveřejnila.
Pokud si tedy budete chtít počíst, šup tam. Odkaz máte přeci jen nahoře na stránce. :3
Xai

neděle 20. listopadu 2016

Kdopak by se dálky bál?

Ahojte. Tak jsem tady s další básní. Možná už jsem to tady zmiňovala, ani nevím, ale moje básničky slouží jenom k jedné věci. Abych se vypsala. Tahle báseň vznikla právě teď... Ve vlaku, když odjíždím od mé druhé poloviny. No můžete si ji přečíst a dát mi vědět, co si o tom myslíte. ^^

Úsměv, radost, jedu dál
kdopak by se dálky bál.
Bojuji, bojuji, nevzdávám,
na zem nikdy nepadám.
Obejmout, políbit, zastrcit vlasy,
setřít ji radostnou slzu z řasy.
Vzít za ruku a dál jít,
v dálce poslouchat vlky výt.
Užívat chvil, užívat života,
dokud znovu nepřijde temnota.
A jak to začalo, tak to i končí.
Obejmout, políbit, zastrcit vlasy,
setřít ji smutnou slzu z řasy.
Pak říct ji sbohem a jít dál
Kdopak by se dálky bál...?

Xai

neděle 13. listopadu 2016

Máme doma ducha?

Ahojte. Tak vás vítám u nového článku. Už podle názvu můžete usuzovat, že dnešní článek se bude věnovat duchů. Konkrétně duchovi, kterého (možná) máme doma.
Chtěla bych s těchto příběhů udělat takovou miniserii, protože mám příběhů docela dost. Pokud by se vám to líbilo a chtěli byste nějaký další zážitek, stačí napsat komentář. ^^
Více v celém článku.


středa 9. listopadu 2016

Zolita - Holy - Báseň

Ahojte. Zdravím vás u dalšího článku. Ano, přiznávám, že tento název článku může být pro některé z vás trochu matoucí.
Už z toho důvodu, že nemusíte znát Zolitu a nemusíte znát tuhle písničku. Ale! To nevadí! :D
Ve škole jsem měla tu písničku pořád v hlavě, stejně jako její videoklip (NA KTERÝ SE PROSTĚ MUSÍTE PODÍVAT AŽ DO KONCE! No dobře. Nemusíte. Ale byla bych ráda, kdyby jo, protože prostě... uvidíte) a to mě tak nějak inspirovalo k napsání básně. Takže tady pro vás mám další básničku.
Nevím, jestli je nějak extra dobrá. Myslím si, že ani moc ne. Ale to moje básničky nejsou skoro nikdy. I tak doufám, že si ji užijete a že si užijete tu písničku a její video jako já. :3
Více v celém článku.

neděle 6. listopadu 2016

Anděl - báseň

Ahojte. Tak jsme tady znovu a tentokrát s mou básní. Nevím proč, ale včera večer jsme měla neskutečnou chuť napsat nějakou básničku. Psala jsem,  psala a psala a nakonec j sem vlastně ani nevěděla,  o čem píšu. No když jsem si to zpětně přečetla, došlo mi, o čem to je. 

sobota 5. listopadu 2016

První příspěvek aneb Co to sakra zase dělám...?

Ahojte. Vítám vás u prvního článku na tomto blogu. Původně jsem chtěla napsat, o čem že to tady vlastně bude, jenže potom mi došlo... Že to sama nevím. Bude tady všechno a nebude tady nic. Pro některé z vás budou mé žvásty a moje diskuze a mé nápady a mé rady a věci, odehrávající se zde, třeba nějak přínosné a bude vás to bavit číst. Někteří z vás nad tím možná jen ohrnou nos a řeknou, že je tohle jen další blog, který stojí za nic.
K tomuhle bych řekla snad jen... Je to vaše věc. A vy sami musíte posoudit, zda to tady bude stát za to nebo ne. ^^

Chtěla jsem v tomhle článku napsat taky něco o sobě, ale... Tyhle informace si asi nechám na později. Zatím vás tímhle článkem chci jen uvítat a odstartovat tak můj další blog. Ano. Další. Už jsem měla pár blogů na blog.cz, ale vždy jsem si chtěla vyzkoušet,  jaké je to na blogspotu. Takže vlastně tady... Je to moje premiéra. Tak jsem zvědavá.

Tímhle bych tento článek,  který vlastně vůbec nic pořádně neobsahoval, ukončila a rozloučila se s tím, že se snad za chvilku znovu shledáme u dalšího článku. ^^
Xai