Just... nějaká slátanina.

Zdravím. Dneska je tahle básnička vážně jen taková slátanina. Pořádně se ani nerýmuje a vím o tom. Ale upřímně je mi to úplně jedno. ^^ Just my feelings.

Nezvládám, nezvládám, dál už ne

dál už ne, už to prostě nebude

Chci utéct, chci zmizet

chci přestat existovat

chci brečet a křičet

a smát se a schovat se

a bojovat a prát se

a krčit se a bát se

Jsem slabá, proč to nikdo nevidí?

Křičím, proč to nikdo neslyší?

Třesu se, proč to nikdo necítí?

Musím se stát vichřicí, aby slyšeli můj řev?

Musím se stát zemětřesením, aby cítili můj tep?

Musím se stát bojovníkem, aby viděli, že trpím?

Mám se prát a bojovat

mám se přestat schovávat

Jenže moje srdce neví

že utíkat se nesmí

a tak běží dál a dál

a mě bere sebou

Postavím se před překážky

a odejdu bez porážky

a i kdyby mě něco porazit mělo

vstanu a rozběhnu se znovu

a znovu

a znovu

Až budu v cíli

tak budem silný

A až budu silná

nebudu stejná

Budu lepší a silnější

a nebudu křičet

a nebudu brečet

a nebudu se třást

a nebudu se bát.

Xai

Básně na wattpadu aneb já to vážně udělala?

Zdravím. Po takovém milionu let jsem zase zpět. :D
Jak jste si určitě všimli, v poslední době se nějak moc pouštím do básniček. Ani sama nevím proč. Dokážou mě prostě uklidnit a hlavně se tak můžu vypsat ze svých pocitů.
Zvláštní (alespoň pro mě) je to, že píšu i básničky, které s mými pocity nemají vůbec co dělat. Prostě jen tak. Z nudy. Což se u mě předtím skoro vůbec nestávalo. Že by se ze mě stávala básnířka? :D

Proč ale píšu tento článek. Samozřejmě budu zveřejňovat i tady, ale konečně jsem se odhodlala zveřejnit své básně i na wattpadu. Nikdy jsem k tomu nesebrala odvahu, protože si nemyslím, že píšu poezii dobře. Ale jsem nebelvír ne?! Musím být trochu odvážná a tak jsem je tam zveřejnila.
Pokud si tedy budete chtít počíst, šup tam. Odkaz máte přeci jen nahoře na stránce. :3
Xai