Kdopak by se dálky bál?

Ahojte. Tak jsem tady s další básní. Možná už jsem to tady zmiňovala, ani nevím, ale moje básničky slouží jenom k jedné věci. Abych se vypsala. Tahle báseň vznikla právě teď... Ve vlaku, když odjíždím od mé druhé poloviny. No můžete si ji přečíst a dát mi vědět, co si o tom myslíte. ^^

Úsměv, radost, jedu dál
kdopak by se dálky bál.
Bojuji, bojuji, nevzdávám,
na zem nikdy nepadám.
Obejmout, políbit, zastrcit vlasy,
setřít ji radostnou slzu z řasy.
Vzít za ruku a dál jít,
v dálce poslouchat vlky výt.
Užívat chvil, užívat života,
dokud znovu nepřijde temnota.
A jak to začalo, tak to i končí.
Obejmout, políbit, zastrcit vlasy,
setřít ji smutnou slzu z řasy.
Pak říct ji sbohem a jít dál
Kdopak by se dálky bál...?

Xai